Otázky a odpovědi

Proč je důležité začít s výukou co nejdříve?

Je prokázáno, že obdobím největších jazykových schopností je věk mezi 2. a 8. rokem věku dítěte. Dítě je totiž zhruba od 18 měsíců věku geneticky naprogramováno osvojit si řeč, přičemž tato schopnost se začíná nenávratně vytrácet okolo 4 až 5. roku věku dítěte. Z hlediska rozvoje jazykových schopností je tato etapa neopakovatelná. Důvodem je typická spontánnost projevu dětí, většinou absence zábran a kontroly. Jazykové schopnosti se proto s postupujícím věkem nezdokonalují, ale naopak postupně mizí. Dalšími charakteristickými vlastnostmi dětí v tomto věku jsou pružnost nervové soustavy, imitační schopnosti, vysoká úroveň rozvoje paměti a schopnost sluchové diferenciace. Narozdíl od nás dospělých, kteří se cizímu jazyku učíme na základě explicitního pochopení mluvnických pravidel se malé dítě učí cizímu jazyku zcela odlišným způsobem. Děti se učí především prostřednictvím mnohočetných opakování a procvičování, napodobují dospělé, užívají metodu pokus-omyl a testují slova jimž nerozumějí.

—————

Jak se děti učí jazyk?

Učí-li se cizímu jazyku dospělý člověk, téměř vždy vychází z explicitního pochopení mluvnických pravidel. Zcela jinak se však naučil svou mateřštinu. Svou mateřštinou mluví každý prakticky bez gramatických chyb, aniž by o mluvnických pravidlech mnoho věděl. Uměli byste Vy vysvětlit cizinci, kdy má použít ve větě "umět" a kdy "znát"? Děti se učí prostřednictvím mnohočetných opakování a procvičování, napodobují dospělé, užívají metodu pokus-omyl a testují slova, jimž nerozumějí. Moderní výukové metody pro dospělé se snaží vřadit některé z těchto prvků do výuky cizích jazyků. V minulosti se nejen dospělí, ale i děti učily cizí jazyk od mluvnice a překládání slov a proto nebylo možné je naučit cizímu jazyku do doby, kdy pochopily abstraktní lingvistické pojmy. Nyní se přechází na výuku cizího jazyka tak, jak se dítě učí svou mateřštinu. Odborníci se dnes shodují na tom, že výuka jazykových dovedností v raném dětství, včetně zahájení výuky dalšího jazyka, je pro děti prospěšné. 

—————

Jak často by dítě mělo kurz navštěvovat?

Čím častěji dítě kurzy dítě navštěvuje, tím pochopitelně více se mu jazyk dostává "pod kůži" a dítě je jednodušeji ovládá. Záleží proto na rodičích, kolik času chtějí s dítětem obětovat. Z hlediska účelnosti je ale dobré kurz navštěvovat minimálně dvakrát za týden, pokud nejde o kurzy, kde hlavním účelem je dítě seznámit s jazykem a udělat první krůčky v něm. Méně častější účast jde pak na úkor vědomostí, které si dítě může osvojit. Dvě hodiny týdně dovolují probrané učivo i řádně opakovat, takže novým vědomostem je vytvářena dobrá základna a dětem se učivo neplete a jazyk se stává tak trochu i součástí jejich života.

—————

Musí být při výuce přítomni rodiče?

Přítomnost rodiče na výuce vytváří pro děti základní pocit bezpečí a jistoty. Děti se tak snáz mohou zaměřit na výuku, protože jejich základní citová potřeba je uspokojena. Rodiče jsou nejen velcí pomocníci dětí, ale taky učitelů. Díky tomu, že se učitel nemusí soustředit na uklidňování či napomínání dětí, výuka může být o to dynamičtější a zároveň i plnější a náročnější. Rodiče svoji aktivní účastí na výuce, tak dětem umožňují, aby se naučily více.

Rodič taky přesně ví, co se na hodinách probírá a může s dítětem opakovat i doma, a tak pomoc dítěti ještě k většímu pokroku.

—————

Neutrpí tím mateřština?

Ne. Nejsou žádné podklady pro tvrzení a naopak mnoho důkazů hovořících proti tvrzení, že další jazyk v útlém věku je na úkor mateřštiny. Naopak děti hovořící více jazyky vykazují vysokou úroveň lingvistických schopností, jak je tomu například u dětí z dvojjazyčných rodin. Tyto děti hovoří minimálně stejně dobře jako jejich vrstevníci, a to oběma jazyky. Již od počátku používají jazyk podle toho, s kým hovoří. Odbornice na lingvistiku Anita Wagman tuto otázku uzavírá s tím, že studie – a to hlavně studie kanadských dětí, které se začnou učit jako cizí jazyk angličtinu nebo francouzštinu – "…důsledně potvrzují, že dvě jazykové perspektivy poskytují vědomí dítěte větší flexibilitu neverbální, matematickou i koncepční…"

—————

Nebudou děti jazyky směšovat?

Chybování je nezbytnou součástí osvojování si jazyka. Děti se dopouštějí těchto chyb v situaci, kdy znají určité slovo jen v jednom jazyce a potřebují jej použít v jazyce druhém. V tomto případě změní slovo tak, aby co nejvíce zapadalo do mluvnice druhého jazyka. Jedná se o obdobu jevu, ke kterému dochází v situacích, kdy dítě například neumí vytvořit nepravidelný tvar slova a proto logicky dosadí tvar pravidelný. Třebaže je pravidelný tvar de facto nesprávný, dítě se spíše než chyby dopustilo improvizace s těmi prostředky, které momentálně zvládá. Toto experimentování s jazyky však nelze nazývat směšováním, neboť je součástí implicitní strategie poznávání, navíc celá řada slov je podobná nebo shodná ve více jazycích.

—————

Lze mít skupinky věkově smíšené?

Funguje to stejně jako v rodině, kde se spolu dobře domluví děti různého věku a jejich rodiče. Výuka je založena na běžné komunikaci a počet dětí ve skupině umožňuje lektorovi vnímat každé jednotlivé dítě.

—————

Je možné dítě zařadít do skupiny později?

Protože v kurzu se témata opakují v různých kontextech (stejně jako v každodenním rozhovoru) nepovažujeme toto za velký problém a začlenění do skupiny, popř. „dohnání“ zmeškaného proběhne většinou bez problémů.

—————

A co pozdější školní výuka angličtiny, nebude se pak dítě nudit?

Přestože jsme všichni při vstupu do první třídy již plynule mluvili česky, učili jsme se češtinu ve škole mnoho dalších let. Přesně tak je to s Baby English coby přirozenou přípravou na školní výuku angličtiny.

—————